16. listopadu 1996 vstoupili Vitali a Wladimir Klitschko v německém Hamburgu k prvnímu profesionálnímu duelu kariéry. Wladimir knockoutoval v prvním kole Fabiana Mezu a Vitali ve 2. kole Tony Bradhama! Video v článku!
Dnes patří oba ukrajinští boxeři a bývalý světový šampióni mezi legendy boxerského světa. Patří jim místo po boku dalších legend jako jsou Muhhamad Ali, Evander Holyfield, Lennox Lewis, Mike Tyson, Rocky Marciano nebo Joe Louis. V roce 1996 byli ovšem oba borci na začátku svých profesionálních kariér.
Debut Vitali Klitschko
16.11.1996 – Sporthalle, Wandsbek, Německo
Vitali Klitschko vs Tony Bradham
2. kolo KO
Debut Wladimir Klitschko
16.11.1996 – Sporthalle, Wandsbek, Německo
Wladimir Klitschko vs Fabian Meza
1. kolo KO
Vitali Klitschko
Rodným jménem Vitali Volodymyrovych Klitschko
Alias: Dr. Ironfist
Těžká váha
Narozen: 19.7.1971 Belovodskoye, Kyrgyzstan
Výška: 201 cm
Rozpětí paží: 201 cm
Profi debut: 16.11.1996 výhra nad Tony Bradhamem
Poslední zápas: 8.9.2012 výhra nad Manuelem Charrem
Kickbox
1992 Prohrál ve finále mistrovství Evropy knockoutem od Angličana Pelé Reida
1993 Porazil v Japonském smíšeném boji Ryushi Yanagisawu podle zvláštních pravidel bez nízkých kopů
1994 porazil Richarda Vince ve druhém kole KO, který byl do té doby držitelem titulu ISKA
Amatérská kariéra
Vitali měl poměrně úspěšnou amatérskou kariéru, kterou zakončil s bilancí 195 vítězství z toho 80 Knockoutů a jen 15 proher.
Úspěchy:
– 1994 Světový šampionát: Thajsko – Bangkok
Výhra v 5. kole s Young Hyu Ahnem (Jižní Korea) Prohra na body 9:10 se Svilenem Rusinovem (Bulharsko)
– 1995 Světový vojenský šampionát – Tunisko (Stříbro)
Prohra ve finále s Alexeiem Lezinem (Rusko) na body 1:10
– 1995 Světový šampionát: Německo – Berlín (Stříbro)
Výhra ve 2. kole nad Gitasem Juskeviciusem (Litva)
Výhra ve 2. kole nad Attilou Levinem (Švédsko)
Výhra na body 6:5 s Renem Monsesem (Německo)
Prohra ve finále s Alexeiem Lezinem (Rusko) na body 3:12
– 1995 Světový vojenský šampionát – Itálie (Zlato)
Výhra v 1. kole nad Kennethem Horsleyem (USA)
Výhra v 1. kole nad Svilenem Rusinovem (Bulharsko)
Výhra ve finále s Alexeiem Lezinem (Rusko) na body 10:6
Profesionální kariéra
16.11.1996
Vitali započal svou úspěšnou boxerskou kariéru mezi profesionály knockoutovou výhrou ve druhém kole nad Američanem Tony Bradhamem (6-5-0, 5 KO).
2.5.1998
Získal svůj první pás mezi profíky a to Interkontinentální titul organizace WBO, když v pátém kole technickým knockoutem ukončil duel s Američanem Dickem Ryanem (55-10-0, 44 KO).
24.10.1998
Získal prestižní Evropský titul EBU, když v německém Hamburgu zdemoloval technickým KO domácího Němce Maria Schiessera (39-9-1, 26 KO). Tento titul následně úspěšně dvakrát obhájil (Francesco Spinelli – TKO 1. kolo a Ismael Youla – TKO 2. kolo).
26.6.1999
Se postavil ke svému prvnímu duelu o světový titul v těžké váze organizace WBO. V tomto zápase vyzval legendárního Herbie Hida (49-4-0, 43 KO) tehdejšího šampióna. Zápas měl nečekaně hladký průběh a Klitschko vítězí už ve druhém kole tvrdým knockoutem. Následně titul úspěšně dvakrát obhájil (Ed Mahone – TKO 3. kolo a Obed Sullivan – RTD 9. kolo)
1.4.2000
Se v Berlíně postavil do ringu ke své třetí obhajobě pásu WBO proti další americké legendě Chrisu Byrdovi (41-5-1, 22 KO).
V zápas měl Vitali jednoznačnou převahu a šel si postupně za vítězstvím. Jenže pak přišel šok. V devátém kole si poranil rameno a po konzultaci se svým týmem nenastoupil do desátého kola pás tak získal Byrd.
21.6.2003
Vitali dostal opět šanci boxovat o světový titul, tentokrát organizací WBC a IBO. Dlouho očekávaný souboj se tak stal realitou a to s legendárním Britem a světovým šampiónem Lennoxem Lewisem (41-2-1, 32 KO). Zápas to byl opravdu na ostří nože a oba soupeři si nic nedarovali a většina úderů obou boxerů našla svůj cíl. Nicméně Lewisovi údery více deformovali Klitschkův obličej a lékař správně duel nechal ukončit v 6. kole.
Co se týče bodů, na ty průběžně vedl Klitschko shodně u všech bodových 58:56. Klitschko chtěl odvetu, jenže Lewis po tomto duelu ukončil kariéru a uzavřel tak jednu významnou kapitolu těžké váhy.
24.4.2004
Dostal Vitali další příležitost získat titul mistra světa organizace WBC proti přemožiteli jeho bratra Wladimira Corrie Sandersovi (42-4-0, 31 KO). Sanders o rok dříve doslova s Wladimirem vytřel ring a zvítězil ve 2. kole technickým knockoutem.
Ovšem tento zápas měl zcela odlišný příběh, Vitali celý zápas určoval tempo a v osmém kole zcela vyčerpaného Sanderse ringový odmával TKO a Vitali se tak radoval z vítězství a především ze zisku světového titulu WBC, který už nepustil do ukončení své kariéry v roce 2012.
Od 11. prosince 2004 až do 8. září 2012, kdy kariéru profesionálního boxera ukončil postupně titul WBC 11x obhájil!
11. 12. 2004 Danny Williams (TKO 8. kolo)
– poté na 4 roku přerušil ze zdravotních důvodu kariéru.
11.10.2008 Samuel Peter (RTD 8. kolo)
21.3.2009 Juan Carlos Gomez (TKO 9. kolo)
26.9.2009 Chris Arreola (RTD 10. kolo)
12.12.2009 Kevin Johnson (119:109 a 2x 120:108)
29.5.2010 Alebert Sosnowski (KO 10. kolo)
16.10.2010 Shannon Briggs (120:105 a 2x 120:107)
19.3.2011 Odlanier Solis (KO 1. kolo)
10.9.2011 Tomasz Adamek (TKO v 10. kolo)
18.2.2012 Dereck Chisora (119:111 a 2x 118:110)
8.9.2012 Manuel Charr (TKO 4. kolo).
Po ukončení kariéry mu tehdejší prezident organizace WBC José Sulaimán udělil status čestného šampióna, což znamená, že v případě návratu do ringu se bude moci ihned utkat o tento titul. Ale je velmi nepravděpodobné, že by se Vitali ještě někdy do ringu vracel. Nyní je členem poslanecké strany UDAR a je starostou hlavního města Ukrajiny Kyjeva.
Wladimir Klitschko
Rodným jménem Volodymyr Volodymyrovych Klitschko
Alias: Dr. Steelhammer
Těžká váha
Narozen: 25.3.1976 Solnechnoye, Kazakhstan
Výška: 198 cm
Rozpětí paží: 206 cm
Profi debut: 16.11.1996 výhra nad Fabianem Mezou
Poslední zápas: 29.4.2017 Prohra v 11. kole TKO s Anthony Joshuou
Amatérská kariéra
Wladimirova amatérská kariéra byla velice úspěšná s bilancí 134 vítězství a 6 proher. V roce 1996 získal stříbrnou medaili na Evropském šampionátu v Dánském Velje, kde prohrál až ve finále na body 1:6 s Rusem Alexiem Lezinem. Tečku za amatérským ringem udělal ještě tentýž rok ziskem zlaté medaile na olympijských hrách v roce 1996 v Atlantě ve váze nad 91 kg, když ve finále porazil na body 7:4 Paea Wolfgramma.
Profesionální kariéra
Wladimir Klitschko započal svou profesionální kariéru v Německém Hamburgu 16.11.1996, když v 1. kole knockoutoval Mexičana Fabiana Mezu.
14.2.1998 Získal mezinárodní titul organizace WBC výhrou nad Američanem Marcusem McIntyrem ve 3. kole KO v Německém Stuttgartu. Ale tento titul mu vydržel pouze do prosince téhož roku, protože 5. prosince přišla první překvapivá prohra s Američanem Rossem Purittym v 11 kole technickým KO.
17.7.1999 Si ale spravil chuť a v dalším titulovém zápase získal Inter-Kontinentální titul WBA výhrou nad Josephem Chinganguou ze Zambie. O dva měsíce později 25.9.1999 k tomuto titulu přidal ještě pás Evropského šampióna EBU, který získal vítězstvím nad Axelem Schulzem z Německa.
První zápas o titul mistra světa přišel 14.10.2000 a stál proti dosavadnímu šampiónovi z USA – Chrisu Byrdovi. Zápas to byl velice atraktivní a Wladimir v něm jasně dominoval a vyhrál 3:0 na body 120:106, 118:108 a 119:107 a získal tak titul mistra světa organizace WBO. Následně přišlo pět úspěšných obhajob (24.3.2001 Derrick Jefferson, 4.8.2001 Charles Shufford, 16.3.2002 Frans Botha, 29.6.2002 Ray Mercer a 7.12.2002 Jameel McCline)
Největší překvapení přišlo 8.3.2003, když Klitschko pošesté obhajoval mistrovský pás WBO. Nastoupil proti Jihoafričanovi Corrie Sandersovi jako jasný favorit zápasu, ale jak se říká v těžké váze stačí jedna rána a vše může být jinak a to se také ten den stalo. Sanders poslal Wladimira třikrát na podlahu a doslova si s šampiónem hrál. Rozhodčí následně zápas ve druhém kole správně ukončil TKO.
10.4.2004 se Klitschkovi naskytla nová příležitost na získání jeho ztraceného pásu. Tentokrát se postavil proti Američanovi Lamonu Brewsterovi v Nevadě. Brewster ale dostál své pověsti jednoho z nejtvrdších boxerů a Klitschka porazil v pátém kole technickým knockoutem.
22.4.2006 Se to Wladimirovi opět podařilo a v odvetném zápase proti Chrisu Byrdovi získal tituly mistra světa organizací IBF a IBO, když jasně dominoval a vyhrál v 7. kole TKO. Poté přišli 3 úspěšné obhajoby (11.11.2006 Calvin Brock, 10.3.2007 Ray Austin a 7.7.2007 Lamon Brewster)
23.2.2008 přišla čtvrtá obhajoba pásů IBF a IBO v Americké Madison Square Garden s držitelem mistrovského titulu WBO Sultanem Ibragimovem z Ruska. Ukrajinec v celém zápase dle předpokladů jasně dominoval a vyhrál zaslouženě na body 3:0 (119:110, 117:111 a 118:110). Poté všechny tři tituly obhájil v dalších pěti duelech (12.7.2008 Tony Thompson, 13.12.2008 Hasim Rahman, 20.6.2009 Ruslan Chagaev, 20.3.2010 Eddie Chambers a 11.9.2010 Samuel Peter)
2.7.2011 přišla hodně očekávaná bitva s držitelem pásu WBA super s Britskou těžkou vahou Davidem Hayem. Zápas to byl opravdu krásný a Haye se hodně snažil, ale Wlado opět dominoval a připsal si další bodové vítězství 3:0 (118:108, 117.109 a 116:110) Poté pásy úspěšně obhájil v dalších sedmi duelech (3.3.2012 Jean Marc Mormeck, 7.7.2012 Tony Thompson, 10.11.2012 Mariusz Wach, 4.5.2013 Francesco Pianeta, 5.10.2013 Alexander Povetkin, 26.4.2014 Alex Leapai,15.11.2014 Kubrat Pulev, 25.4.2015 Bryant Jennings)
28.11.2015 přišel šok v utkání s oficiálním vyzyvatelem Tysonem Fury. Klitschko celý zápas tahal za kratší konec a dokonce nezbývalo mnoho a mohl se ocitnou v knokdownu. Klitschko nakonec zápas prohrál na body 111:116 a 2×112:115 a přišel tak o své tituly WBA super, WBO, IBF a IBO.
29.4.2017 Se postavil na londýnském stadiónu ve Wembley ke svému poslednímu duelu kariéry a do cesty se mu postavil tehdejší šampión, domácí Anthony Joshua. Oba boxeři předvedli naprosto famózní a nezapomenutelnou bitvu, kterou nakonec v jedenáctém kole ukončil tvrdým zvedákem Anthony Joshua.
Vítězové Olympijských her od roku 1984:
1984 – 
Tyrell Biggs (USA)
1988 – 
Lennox Lewis (Kanada)
1992 – 
Roberto Balado (Kuba)
1996 – 
Wladimir Klitschko (Ukrajina)
2000 – 
Audley Harrison (Velká Británie)
2004 – 
Alexander Povetkin (Rusko)
2008 – 
Roberto Cammarelle (Itálie)
2012 – Anthony Joshua (Velká Británie)
2016 – 
Tony Yoka (Francie)
2020 – 
Bakhodir Jalolov (Uzbekistán)